4.2.18

Peloponéský výlet

V sobotu 3. 2. jsme se vydali vypůjčeným automobilem spolu s Martinem, Eliškou a druhým Martinem na českou výpravu za antickými a jinými památkami. Vyrazili jsme v nekřesťansky brzkou hodinu, už kolem sedmé hodiny ranní. 

Naše první zastávka byla ve starověkém Korintu, kde jsme měli s řeckou studentskou kartou samozřejmě vstup zdarma. Nachází se tam muzeum se spoustou nádob, soch, hlav a podobně – ve zdejších muzeích typická výbava, která mi připadá všude stejná. Zajímavý je popis události, kdy bylo muzeum pře lety vykradeno spolu s platem místních zaměstnanců. Cenné historické předměty se našly až ve Spojených státech, drachmy už ale asi ne. Na širokém prostranství jsou rozvaliny a sloupy zbytků různých staveb, procházku mezi nimi nám zpestřovali místní psíci a tlampač s přímý přenosem bohoslužby z nedalekého kostelíku. Dále jsme se přesunuli přes město ke Korintskému průplavu, zařezaného hluboko ve skále. Tam jsem také pořídil několik fotek rozpadajícího se mostu zrušené úzkokolejky z Atén a betonový bunkr, který měl kdysi průplav chránit.                                     

Korintský průplav
             
Následoval přesun do Mykén, antické vojenské pevnosti. Lví bránou jsme se dostali za zdi pevnosti, kde se dá po chodníku vystoupat až na vrchol kopečku, na němž se nachází zbytky královského paláce s výhledem do údolí. Ještě jsme si prohlédli památky v muzeu, obsahem podobné jako to v Korintu. Nedaleko se také nachází Atreova pokladnice, hrobka s velkým vchodem a vysokým kulatým stropem, kde je tma a smrdí tam moč. 

Atreova pokladnice v Mykénách
Pak jsme zase nasedli do auta a jeli až do Nafplia, právem zařazovaným mezi nejkrásnější řecká města. V podstatě tam nebylo ani moc odpadků, sem tam nějaký pes, ale na Řecko nadprůměrně čisto. Je to přístavní město, v zátoce Myrtského moře se také nachází ostrůvek s malou pevností. My jsme zastavili hned vedle provizorního nádraží se starou soupravou parního vlaku. V centru se nachází také nádraží původní, ovšem ani do jednoho už vlaky nejezdí.

Pěknými uličkami jsme došli až pod skalní masiv, kde se po příkrých kamenných schodech dá vystoupat do rozlehlé pevnosti Palamidi. Ta je v docela zachovalém stavu a je z ní překrásný výhled na město i na zátoku. Zvláštní atrakcí hradu je vězeňská kobka, do které se leze úzkými otvory, ve kterých se sráží návštěvníci lezoucí téměř po čtyřech. 

Nafplio z hradu Palamidi
Potom, co jsme sešli dolů, jsme zamířili vyhledat příjemnou tavernu k ukojení hladu. Tu jsme našli v jedné z úzkých uliček. Posilněni výbornými saláty a masem, jsme se vydali ještě na zmrzlinu a zpět k autu. Poté už nás čekala jen asi dvou hodinová cesta zpět, do Patry jsme dojeli až za tmy.


Kompletní fotogalerie