Jak jsme zdolávali Panachaiko

Jako každé ráno jsem i v to středeční kontrolovala e-maily a Facebook. A jelikož jsme oba starosvětští a jiné komunikační vymoženosti nevedeme, přeposlal mi náš francouzský kamarád Paco zprávu z WhatsAppu. Stálo v ní, že pořádá pro nadšence výšlap do nedalekého pohoří Panachaiko s výstupem na nejvyšší vrchol Palavou Pyrgos, který dosahuje výšky 1 926 m n. m. 

Patras vol. 1 aneb Jak jsme přežili cestu a jaké jsou první dojmy?

Kalispéra!

Jak jsem slíbila, ačkoli trošku opožděně, poslušně hlásím, že ještě stále žiju a podávám report! Jelikož tady v Řecku mají všichni na všecko čas, tak i já se musím přizpůsobit a snížit intenzitu své práce, jinak bych tady zešílela (a oni ze mě - od toho už paní na sekretariátě fakulty nemají daleko). Tady nikdo nerozumí výrazům be on time, hurry up a už vůbec ne time management. Takže buď se přizpůsobím, začnu brát sedativa nebo mi nasadí svěrací kazajku. Zatím tedy zkouším tu první variantu.  Zážitků a dojmů za první dva týdny mám více než dost, ale vyberu jenom několik málo z nich.

Proč Patras, proč Řecko?

Naše řecká anabáze započala již 22. února tohoto roku, kdy se na naší fakultě konalo výběrové řízení pro projekt Erasmus. Přihlásili jsme se a zvolili stejné univerzity v tomto pořadí: řecká Soluň a Patra a finské město Turku.