7.3.18

Návštěva Olympie

Protože starověká Olympie patří mezi nejvýznamnější antické památky Peloponéského poloostrova, a navíc je rozumně dostupná autobusem (na rozdíl od většiny jiných míst), vyrazili jsme v sobotu 3. 3. dopoledne autobusem z Patras. Cesta vedla nejprve starou cestou podél pobřeží, přes zajímavé vesničky, obrovské zeleninové plantáže a městečko Kato Achaia, kde bylo cosi jak autobusová stanice umístěno v malé uličce hned vedle trhu, takže dalo řidiči práci se tam dostat (my jsme alespoň mohli sledovat dění na trhu). 

Horší pak bylo se z městečka vymotat, kdy jsme hned dvakrát narazili na vskutku výborně zaparkované auto, které blokovalo úzkou ulici. To ale nikoho nevyvedlo z míry, zastavili jsme, řidič sem tam zatroubil a dál se věnoval nerušené konverzaci s průvodčím. Naštěstí se vždycky po nějaké době majitel objevil, ale i tak jsme dojeli do Pyrgos až téměř ve dvanáct, kdy měl odjíždět autobus do Olympie. K pokladně jsme běželi koupit jízdenky, paní nás málem odrbala o pětatřicet Euro, ale jinak to ušlo. Řidič na nás počkal, takže jsme nasedli a jelo se. 

 












Za chvíli jsme přes město a malé vesničky dojeli do cíle, kde nebývale malé množství návštěvníku svědčilo a tom, že turistická sezóna ještě neprobíhá. Nejprve jsme navštívili muzeum Olympijských her, kde bylo kromě různých vykopávek zajímavé povídání o jejich historii. Před ním na lavičce jsme poobědvali domácí obrbagetu a vydali se do zbytků starověkých staveb, kde téměř nikdo nebyl (pomineme-li smečku koček). Překvapily nás nádherně rozkvetlé stromy a doslova záplavy barevných kytek mezi zdmi a sloupy, lepší část roku jsme si na návštěvu pravděpodobně vybrat nemohli.

Prošli jsme se kolem místa, kde se zapaluje Olympijský oheň, kolem velkého a rozkvetlého stadionu a poté jsme se prošli po maličkém centru Olympie s několika otevřenými obchůdky se suvenýry. Dále už nezbývalo než dojet autobusem zpět do Pyrgos, koupit jízdenky na zpáteční cestu a projít se centrem města přes nádraží, plné nevyužívaných vozů a lokomotiv. Kdysi to bylo důležitá stanice, teď už tam jezdí jen turistická linka Katakolo – Pyrgos – Olympia za vpravdě turistickou cenu 10€, takže se vyplatí jet spíše autobusem. Z nádraží nás přišel vyprovodit pes a jakýsi ošuntělý chlapík, který to rezavějící muzeum pod širým nebem měl zřejmě za úkol hlídat.
 


Dostali jsme se na náměstíčko, kde na rozdíl od Patras nejezdí auta, takže tam příjemně ticho, přestože bylo plné lidí. Protože bylo na kopečku, byl z něho pěkný výhled na část města. Po návratu zpět na autobusovou stanici, která byla mimochodem na rozdíl od Patras pěkně opravená, s několika zastřešenými nástupišti, jsme sledovali očistu stání vodou (tou se opravdu nešetřilo). Po skoro dvou hodinách jízdy jsme už za tmy dojeli do deštivého Patras a vydali se ukojit hlad pomocí souvlaki se zeleninou, opečeným chlebem, pivem a bohužel i hranolky (ty se podávají ke gyrosu, pizze nebo třeba lasagním). Protože nám to bylo málo, tak jsme navštívili další občerstvovací zařízení, kde jsme ochutnali gyros a haloumi sýr na špízu, který nám byl zabalen do pity – bohužel zase s hranolky. Díky této druhé návštěvě došlo k (lehoučkému) přežrání, takže jsme mohli spokojeně zakončit výlet a odejít na autobus číslo 6.